Sex a láska
| < První | Stránka: | << ... 40 41 42 43 [44] 45 46 47 48 ... >> | Poslední > |
Proč je sex pudová záležitost?
.
.
Protože to buď pude nebo nepude.
.
.
Protože to buď pude nebo nepude.
Proč nemůže být mužský úd v brigádě socialistické práce?
.
.
Protože:
- má občas tvrdou hlavu
- do práce se musí strkat
- vstává, kdy se mu zachce
- když se má vzdělávat, lehne si na pytel
- plivá po zaměstnavateli
- nevydrží pracovat 8 hodin
- rád chodí na melouchy
- nedodržuje bezpečnostni předpisy
- rád pracuje bez ochranných prostředků
- neplní normu a k vyššímu výkonu se vypíná jen na cizím pracovišti
.
.
Protože:
- má občas tvrdou hlavu
- do práce se musí strkat
- vstává, kdy se mu zachce
- když se má vzdělávat, lehne si na pytel
- plivá po zaměstnavateli
- nevydrží pracovat 8 hodin
- rád chodí na melouchy
- nedodržuje bezpečnostni předpisy
- rád pracuje bez ochranných prostředků
- neplní normu a k vyššímu výkonu se vypíná jen na cizím pracovišti
Jede princ lesem a najednou vidí na cestě ležet velice spoře oděnou krásnou vílu. Tak tam tak na ni civí a všiml si, že na ni pěkně praží slunce. Tak ji zastínil velkou větví a kouká na ni dál. Najednou se víla probudí a říká:
"Protože's byl na mě tak hodný, splním ti tři přání."
Princ se na ni podívá a říká:
"Budu mít jenom jedno přání, ale třikrát."
"Protože's byl na mě tak hodný, splním ti tři přání."
Princ se na ni podívá a říká:
"Budu mít jenom jedno přání, ale třikrát."
Přijde kovboj do saloonu a prohlásí:
"Kdo rozesměje mojeho koně, dostane 100$!"
Přihlásí se malý, hubený kovboj, po chvilce se vrátí a chce výhru. Všichni se jdou podívat a vidí, jak se kůň válí smíchy. Kovboj dostane slíbených 100$.
Protože kovboj nemůže na rozchechtaném koni odjet, dá v sázku dalších 100$ - tomu, kdo mu koně rozpláče. Opět se přihlásí malý kovboj a vyhraje. Na otázku, jak to dokázal, odpovídá:
"Rozesmál jsem ho tím, když jsem mu řekl, ze mám větší péro jak on, rozplakal jsem ho, když jsem mu ho ukázal."
"Kdo rozesměje mojeho koně, dostane 100$!"
Přihlásí se malý, hubený kovboj, po chvilce se vrátí a chce výhru. Všichni se jdou podívat a vidí, jak se kůň válí smíchy. Kovboj dostane slíbených 100$.
Protože kovboj nemůže na rozchechtaném koni odjet, dá v sázku dalších 100$ - tomu, kdo mu koně rozpláče. Opět se přihlásí malý kovboj a vyhraje. Na otázku, jak to dokázal, odpovídá:
"Rozesmál jsem ho tím, když jsem mu řekl, ze mám větší péro jak on, rozplakal jsem ho, když jsem mu ho ukázal."
Dialog manželů v posteli:
Ona: "Nech toho, mám svý dny."
On: "Tak si s ním aspoň pohraj."
Ona: "Bolí mě hlava."
On: "I na to jsem myslel, posypal jsem si ho brufenem."
Ona: "Nech toho, mám svý dny."
On: "Tak si s ním aspoň pohraj."
Ona: "Bolí mě hlava."
On: "I na to jsem myslel, posypal jsem si ho brufenem."
Ptá se vedoucí úseku své podřízené:
"Myslíte na to, co já?"
"Jo, ale ne s vámi!"
"Myslíte na to, co já?"
"Jo, ale ne s vámi!"
V hodině matematiky se učitel ptá jedné slečny:
"Znáte Ludolfovo číslo ?"
"Tak to určitě budu znát. Jen si teď nemůžu vybavit, jak jsou při tom nohy."
"Znáte Ludolfovo číslo ?"
"Tak to určitě budu znát. Jen si teď nemůžu vybavit, jak jsou při tom nohy."
"Co teď děláš po večerech?"
"Doučuji holky z osmičky."
"Matiku?"
"Ne, sexuální výchovu."
"Doučuji holky z osmičky."
"Matiku?"
"Ne, sexuální výchovu."
Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko, a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka. Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit, políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím. Ten člověk by tu měl být každou chvíli."
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce. Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce. Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"
Dilema ženatého muže:
"Mám jít ven a dívat se na to, co nemůžu ošukat nebo mám zůstat doma a ošukat to, na co se nemůžu dívat?"
"Mám jít ven a dívat se na to, co nemůžu ošukat nebo mám zůstat doma a ošukat to, na co se nemůžu dívat?"
"Za kolik? zeptal se erotické utěšovatelky stepující na chodníku. Lehká žena se podívala na hodinky a řekla: "Za pět minut devět."
Víte, co je to ruský grupáč?
.
.
Dva se milují a třetí hlídá rifle.
.
.
Dva se milují a třetí hlídá rifle.
"Můj sexuální život by stál za hovno, kdyby manželka nespala s otevřenými ústy."
Hanka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Petra, aby ji hlídal. O půlnoci se Petřík vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Hanka.
"Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty. Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů."
"Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty. Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů."
Miláčku, proč máš tak velké oči?"
"Protože, když jsem byl malý, tak jsem hodně plakal."
"Hm, škoda, že jsi víc nečůral."
"Protože, když jsem byl malý, tak jsem hodně plakal."
"Hm, škoda, že jsi víc nečůral."
"Já jsem se ti seznámil s děvčetem a to je jak ta věž v Pise."
"Proč?"
"Vypadá, jako že padne, ale nepadá."
"Proč?"
"Vypadá, jako že padne, ale nepadá."
Čerstvě ženatý námořník byl přeřazen na malý ostrov v Pacifiku. Píše manželce:
"Drahá, uplyne dlouhá doba, než se znovu uvidíme. Už teď se mi stýská a nevím, jak to bez tebe vydržím. Navíc je tady všude spousta mladých dívek. Poraď mi. Myslíš, že kdybych si našel nějaký koníček, pomůže mi to odolat pokušení?"
Manželka mu zpátky poslala harmoniku, ať se na ni naučí hrát. Po roce se manžel vrátil domů, otevřel dveře a objal manželku:
"Nemůžu se dočkat, miláčku, až tě odnesu do postele a budeme se vášnivě milovat celou noc."
"Moment, moment, drahý. Nejdřív mi ukaž, jak umíš na harmoniku!"
"Drahá, uplyne dlouhá doba, než se znovu uvidíme. Už teď se mi stýská a nevím, jak to bez tebe vydržím. Navíc je tady všude spousta mladých dívek. Poraď mi. Myslíš, že kdybych si našel nějaký koníček, pomůže mi to odolat pokušení?"
Manželka mu zpátky poslala harmoniku, ať se na ni naučí hrát. Po roce se manžel vrátil domů, otevřel dveře a objal manželku:
"Nemůžu se dočkat, miláčku, až tě odnesu do postele a budeme se vášnivě milovat celou noc."
"Moment, moment, drahý. Nejdřív mi ukaž, jak umíš na harmoniku!"
Pán si koupí v drogerii pár krabiček prezervativů. Vyjde před obchod, hodí krabičky na zem a začne po nich zuřivě šlapat, dupat a skákat.
Prodavač to spatří a vyjde před krám.
"Co to člověče provádíte? Vždyť to jsou úplně nové prezervativy!"
"Já vím, ale nějak takhle jsem se odnaučil kouřit..."
Prodavač to spatří a vyjde před krám.
"Co to člověče provádíte? Vždyť to jsou úplně nové prezervativy!"
"Já vím, ale nějak takhle jsem se odnaučil kouřit..."
On a ona vcházejí do pokoje malého, diskrétního hotýlku.
Ona vzrušeně šeptá: "Raději jsem vzala pár kondomů."
On na to: "Výborně, já jich mám jen tři sta..."
Ona vzrušeně šeptá: "Raději jsem vzala pár kondomů."
On na to: "Výborně, já jich mám jen tři sta..."
| < První | Stránka: | << ... 40 41 42 43 [44] 45 46 47 48 ... >> | Poslední > |
Chcete přísun vtipů do Facebooku? Klikněte na tlačítko "To se mi líbí"!
© Copyright by 2004-2026 XagatronStříbrné a ocelové šperky | Rockmag.cz | Eshop s betlémy | Cirkusy a varieté







