Vtipy o dětech

Honzík se ptá maminky, jak přišel na svět. Matka mu povídá:
"Víš, Honzíku, to jsme se s otcem večer tak trošku pocukrovali a potom si ráno přišel na svět."
Honzík si večer lehl a celý se posypal cukrem. Ráno se probudil a měl plnou postel mravenců.
"Kdyby jste nebyli moje děti, tak vás všechny pozabíjím," povídá jim.

Jde babička se svým čtyřletým vnoučkem na procházku a po cestě uvidí auto: "Koukej Petříku, to je brm brm."
"Ale babi, jaký brm brm? To je přece 4-válcový bavorák."

Rodiče najdou v synově pokoji tašku, v níž jsou bičíky, pouta, řetězy a další sadomasochistické pomůcky.
A matka se ptá otce: "Karle, co s ním budeme dělat?"
A otec na to: "No, mlátit ho asi nemá smysl."

"Honzíku, proč pořád chodíš do školy se špinavýma ušima?" ptala se paní učitelka.
"Prosím, vždyť já jiné nemám!"

Pepíček jde okolo sousedky a slyší, jak si povidá s maminkou a že si povídaji o listonošovi. Přijde za tatínkem a hned křičí: "Tatí, tento rok budeme mít hodně cukroví!"
A tatínek se logicky hned ptá: "Jak si na to přišel?"
A on řekne: "Protože mamka to peče už od jara s listonošem."

Na konci školního roku se rozdává vysvědčení. Paní učitelka si zavolá Pepíčka, dá mu vysvědčení a Pepíček ji předá krabici, z které něco teče.
Paní učitelka si lízne a povídá: "To musí být určitě šampaňské!"
Pepíček odpoví: "Ne."
"Tak to musí být určitě víno!"
"Ne." pdpoví Pepíček.
"Tak co je to?" ptá se učitelka.
"Pejsek," odpoví Pepíček.

Mladá maminka byla se svým synkem na návštěvě u známého doktora. Nijak se nesnažila bránit malému rošťákovi, který raboval doktorovu
pracovnu. Když se však ozval obzvlášť silný rachot sklenic, ptá se
doktora: "Doufám, že vám nevadí, že si tam Pepíček hraje." Doktor se usmál a klidně odpověděl: "Nevadí. On ztichne, až se dostane k jedům!"

"Honzíku, proč nechcou ty zápalky hořet?"
"Nevím, vždyť jsem je zkoušel a hořely všechny."

Povídá matka synovi: "Jez špenát, abys byl silný!"
"Nechci být silný, ani nechci být chytrý a už vůbec nechci být hezký! Chci být jako táta!"

Narodí se dítě a zavolá si tátu. Párkrát ho praští do hlavy a zakřičí: "Jak se ti to líbí?!"

V bytě zvoní telefon:
"Tady Anička Hadimršková!"
"Mohla bys mi dát k telefonu tatínka?"
"A kdo volá?"
"Jeho šéf!"
"Který? Ten plešatý debil nabo ten tlustý kokot?"

V hotelu na recepci:
Host: "Poslal jsem vám postel."
Recepční : "My jich máme dost, ale přesto moc děkujeme."
Host: "Plosím, ládo se stalo."

Děda se ptá vnoučka:
"Jaký je tvůj nejoblíbenější předmět, chlapče?"
"Televize, dědo!"

Babička jde s malým Pepíčkem do ZOO.
"Jéé, to ale hnusná opička..." diví se hned u vchodu Pepíček.
"Pšššt, vždyť to je teprve paní pokladní!"

Děcko s provinilým výrazem ve tváři přijde večer do ložnice:
"Tati, umíš psát ve tmě?"
"No, myslím, že jo. Co mám napsat?"
"Svoje jméno do mojí žákovské knížky."

"Tati, inkoust je drahý?"
"Ne, levný."
"Tak nevím, proč maminka tak nadává, když se mi vylil na tu novou sedací soupravu!"

Povídají si tři děti o tom, jak přišly na svět.
"Mne přinesl čáp," svěřuje se první.
"Mne zase vrána," objasňuje tajemství svého zrození druhé dítko.
"Hmm my jsme chudí," pokrčí rameny třetí. "Náš táta si všechno musí udělat sám."

"Pepíčku, jaké vlasy má tvůj otec?"
"On má jenom hlavu!"

Honzík se ptá matky:
"Je to pravda, že jsem se narodil o půlnoci?"
"Ano, miláčku."
"Doufám, že sem tě nevzbudil," ustaraně praví syn.

"Honzíku, už nemůžeš spát se mnou v posteli, jsi už velmi starý."
"Ale otec je ještě starší a on může?"