Kostelní

Žid který choval slepice, přiběhl k rabínovi:
"Rabe, pomoz mi, chcíplo mi najednou deset slepic."
"Čím je krmíš?"
"Žitem."
"Tak jim dávej ječmen."

Za dva dny je chovatel u rabína znovu: "Ajaj, uhynulo dalších deset."
"Co jim dáváš pít?"
"Studenou vodu."
"To nejde, musíš ji ohřívat."

Na druhý den je nešťastník u rabína znovu:
"Běda, už mi zbývá jen pět slípek."
"Odkud bereš vodu?"
"Ze své studně."
"Tak ta je asi špatná. Ber ji z obecní studně."

Ještě ten večer přijde zlomený slepičář: "Tak už nemám ani jednu slípku."
"To je škoda," běduje rabín. "A já měl pro tebe ještě tolik pěkných rad."

Přijde takhle jeptiška k doktorovi, že má spálené přirození. Doktor se ptá, jak se to stalo. Jeptiška na to říká: "Já jsem tu svíčku zapomněla sfouknout."

Jaký je rozdíl mezi Ježíšem a obrázkem Ježíše?
.
.
Obrázek potřebuje jen jeden hřebík.

Prodám kříž a trnovou korunu.
Značka: "Končím!"

Kamionista vejde do hospody a ptá se hospodského:
"Koho byl ten černý pes s bílým obojkem?"
Hospodský mrkne z okna ven a povídá:
"To byl náš farář, co hledal kontaktní čočky!"

Vědec povídá Bohovi:
"Bože, už nejsi potřebný. Věda postoupila tak daleko, že už i my vědci umíme udělat člověka z hlíny."
"Tak to předveď," povídá Bůh.
Vědec začne nabírat ze země hlínu a Bůh na to:
"Počkej, počkej, ber ze svojí hlíny!"

Farářovi někdo ukradl kolo. Domluví se s přítelem, že bude u bohoslužby přeříkávat desatero, a až řekne nepokradeš, tak budou sledovat, jestli se někdo nebude divně dívat. Farář tedy čte, ale nepokradeš vynechá. Jeho přítel se ho potom ptá proč. "No, když jsem byl u nesesmilníš, tak jsem si vzpomněl, kde jsem to kolo vlastně nechal."

"Víš, že se dá zhřešit i myšlenkou? " povídá matka své dceři.
"Vím! Ale není to ono."

Jde farář a šlápne do hovna. "Hergot, hovno! Sakra, řekl jsem 'hovno'! Doprdele, řekl jsem 'sakra'! Kurva, řekl jsem 'do prdele'! A seru na to, stejně jsem nechtěl bejt farářem!"

Jeptišky z jednoho kláštera se rozhodly, že se vypraví na cestu do Svaté země. Když se vrátily, dozvěděl se o jejich výpravě sám biskup a zavolal si k sobě matku představenou:
"Tak vyprávěj má dcero, jak probíhala vaše pouť."
"Byla to těžká, velmi těžká cesta, monsignore. Pán na nás seslal mnoho nástrah, ale všechny jsme je ve zdraví překonaly."
"A jaké nástrahy máš na mysli?", ptá se biskup.
"Ty nejtěžší, otče. Jen co jsme nalodily, námořníci se opili a hned první noc nás všechny znásilnili. Tedy až na sestru Angeliku."
"O, můj Bože", křižuje se Biskup.
"A to není všechno, po několika dnech naši loď přepadli piráti, námořníky pozabíjeli, to je určitě Pán tak potrestal za jejich hříchy. A nás všechny znásilnili. Tedy kromě sestry Angeliky."
"Ach, Mon Dieu!" povzdychne si biskup.
"Ale to ještě není všechno. Hned další den přišla hrozná bouře a ta nás zahnala k pobřeží Afriky, kde loď ztroskotala. Všichni námořníci zahynuli ve vlnách - i je pán potrestal za jejich hříchy - ale my se všechny zachránily. Tři dny jsme putovaly pouští, až jsme narazily na tlupu kočovných Beduínů. A ti nás všechny znásilnili."
"Všechny ?" ptá se biskup.
"Kromě sestry Angeliky," odpoví matka představená.
"Promiň dcero, že se tě vyptávám na tak hrozné zážitky, ale jak to, že dcera Angelika vždy zůstala uchráněna. To je tak ošklivá?"
"To ne, monsignore, ale ona nechtěla..."

Jde farář a šlápne do hovna.
"Hergot, hovno! Sakra, řekl jsem hovno! Do prdele, řekl jsem sakra! Kurva, řekl jsem do prdele! A seru na to, stejně jsem nechtěl bejt farářem!"

Jede takhle jeptiška autobusem, na ruce má sádru. Přisedne si k ní kněz a ptá se:
"Co se vám stalo, sestro?"
"Uklouzla jsem ve vaně, otče."
Za nimi jedou dva somráci a jeden se ptá druhého:
"Ty, vole, co je to vana?"
"Nevím, copak jsem katolík?!"

Jeden Holanďan přišel po dlouhé době ke zpovědi a říka knězi:
"Odpusťte mi, otče, zhřešil jsem. Za druhé světové války jsem ve svém podkroví schoval jednoho žida."
"Ale to přece není hřích, pomoci človeku, byť jiné víry."
"Ale já ho donutil zaplatit mi za každý týden dvacet guldenů."
"No, to už tak hezké není, ale hřích to není."
"Díky, otče. Moc se mi ulevilo. Ale mám ještě jeden dotaz."
"Ptej se, synu."
"Neměl bych mu říct, že válka už skončila?"

Vběhne chlap do hospody celý udýchaný a ptá se hned u prvního stolu:
"Chlapi, kdo tady má velkýho černýho tlustýho psa s bílým obojkem?" "No, nikdo."
"Tak jsem vám přejel faráře."

Viděli jste už kostel z brambor?
.
.
Že ne? Vždyť je to jednoduché! Když budete sázet brambory, podívejte se na kostel.

Dva kamarádi se vysekají v autě a jdou spolu do nebe. Pepa je nemile překvapen, když ho narozdíl od Vency nepustí dovnitř a místo toho pošlou do pekla.
Po pár týdnech nahoře je Venca nudou úplně zničen a ukecá Sv. Petra, že ho pustí dolů za Pepou na návštěvu. Venca tedy dorazí do pekla a tam vidí Pepu, jak sedí, na klině krásnou blondýnku, v ruce plechovku s pivem.
Pěkně ho to naštve a začne nadávat:
"Teda, to snad není možný. Já se tam nudím k smrti se spoustou totálních sucharů a ty si tady takhle hovíš!"
"Hele, Venco, ono to není tak jednoduchý. Víš, věc se má tak, že ta plechovka má zespodu díru a ta blondýnka ne."

Povídá mladá slečna knězi:
"Velebný pane, co dělá vaše ruka na mojí sukni?"
"O dcero, promiň, spletl jsem si tě s ministrantem."

Jeptiška jde po lese a znásilní ji rytíř. Po znásilnění se rytíř ptá jeptičky, co poví matce představené. Jeptiška odpovídá:
"Šla sem po lese a třikrát mě znásilnili."
Rytíř se zarazí a povídá:
"Ale vždyť jsem vás znásilnil jen jedenkrát."
"A copak vy už nemůžete?"

Na fakultní poradě se objeví anděl a sdělí děkanovi:
"Na oplátku za vaši obětavost a příkladné chování budete odměněn. Můžete si vybrat: Nekonečné bohatství, moudrost nebo krása." Děkan si bez zaváhání vybere nekonečnou moudrost. "Vykonáno," pronese anděl a zmizí v oblaku páry a záře.
Všichni přítomní upírají zraky na děkana, který je obklopen kruhem světla. Po chvíli jeden z kolegů dychtivě zašeptá: "Řekněte něco!"
Děkan se na něj zadívá a řekne: "Měl jsem si vzít peníze."

Chlápek se vrací domů a vidí, že před domem na schodech sedí tlupa děcek včetně jeho vlastního syna a kouří. Otec se ptá, co to má znamenat.
"Hrajeme si na kostel!"
"Cože? Co mi to povídáte za nesmysly?"
"No, už jsme vevnitř zpívali, modlili se a poslouchali kázání. Teď jsme šli ven kouřit."