Život a smrt

Vůbec nerozumíme troskám, až do dne, kdy se jimi staneme sami.

Žít znamená ověřovat.

Život je komedie pro ty, kteří myslí, a tragédie pro ty, kteří cítí.

Copak může umřít, když nemá komu?

Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí.

Nežijeme tak, jak chceme, ale jak umíme.

Život si nekoupí nikdo, však užívat může ho každý.

Nejdůležitější na životě není život, nýbrž přemýšlení o něm.

Život je i v abecedě na konci.

Náhrobní nápis je opožděný kompliment.

Hlavní potíž života je v tom, že člověk musí neustále volit mezi více možnostmi.

Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili.

Přednostně se musíme připravovat na smrt, nikoli na život. Abychom mohli říct, že jsme dost dlouho žili, o tom nerozhodují ani roky, ani dny, nýbrž náš duch. Žil jsem postačiutelně dlouho, celou myslí očekávám smrt.

Život je příliš důležitý na to, aby se bral vážně.

Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.

Všichni lidé nacházejí v životě něco příjemného. A to jim pomáhá dál žít. Právě k tomu se uchylují, když jsou u konce svých sil.

Být znamená být vnímán.

Nežil jsem svůj život marně - svůj konec si přece nezkazím.

V životě je nanejvýš užitečné, aby ničeho nebylo příliš.

Smrt drží v ústech spíše oheň než tajemství.