Štěstí

Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe.

Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí - čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.

Nejhorší je návyk na stálé štěstí.

Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má.

Dovolte lidem, aby byli šťastni podle jejich vlastního uznání.

Člověk je svého štěstí strůjcem. Možná právě proto je po světě tolik rámusu.

Můžeš milovat a nebýt přitom šťasten, můžeš být šťasten a přitom nemilovat, zázrak by byl milovat a být přitom šťasten.

Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťasten tři dny, tak se ožeň. Chceš-li být šťasten celý život, staň se rybářem.

Ovšemže věřím ve slepé štěstí. Jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které nemám rád?

Štěstí se málokdy dosáhne, ale stojí za to jej celý život hledat.

Zármutek můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z radosti, musíme se o ni s někým podělit.

Neštěstí ještě nejistá tíží nás často mnohem víc než neštěstí, která se již snesla na naše hlavy - to proto, že v obraznosti stejně jako v matematice je síla neznámého nezměřitelná.

Šťastný je, kdo akceptuje sám sebe - i se svými vrtochy.

Štěstí být s lidmi.

Štěstí - to je vysvětlení pro úspěchy druhých.

Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.

Štěstí je vždy to, co za ně právě pokládáme.

Štěstí - to je prostě dobré zdraví a špatná paměť.

Všichni máme dostatek síly, abychom unesli neštěstí druhých.

Štěstí je jako ze skla, jak se leskne, tak se i láme.