Stáří a mládí

Stáří se nevysmívej - vždyť k němu směřuješ.

Za mlada se vzpíráme přijímat hotové situace, a když na ně přistoupíme, vždycky jen s tragickým akcentem, který úplně kalí jejich smysl.

Staří jsme, když začneme na mládež naříkat anebo když jí začneme nadbíhat.

Bojíme se stáří a přitom si nejsme jisti, zda se ho dožijeme.

Stárnout začínáme, když rezignujeme na mládí.

Být mladý umí každé tele. Ale umět stárnout, to je kumšt.

Staří jsme - ale jsme chytří?

To, co způsobuje stáří, není věk, ale opouštění ideálů.

Život je dlouhý dost, když víš jak ho prožít. Život měříme skutky a ne časem.

Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý; v podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jako byl.

Se špatnou náladou se stárne velmi rychle.

V mém věku si už nemohu dovolit, abych se cítil špatně.

Žena je tak stará, jak vypadá před snídaní.

Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.

Dovolte, abych pověděl, že není žena nejkrásnějším tvorem stvoření: je jím stárnoucí muž anebo stařec, vydaří-li se.

Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej blbec - starej - byl taky jednou mladej blbec.

Mladí netrpí ani tolik svými chybami, jako opatrností starých.

Muž, který nemá přes čtyřicet, není k ničemu.

Mládí je jako mladý mošt. Nedá se udržet. Musí vykvasit a přetéct.

Naslouchali bychom pozorněji moudrosti starých, kdyby byli shovívavější k pošetilosti mladých.