Řeč

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají a že mají směr.

Zdá se, že řeč byla dána lidem ne proto, aby zakryli své myšlenky, ale aby zakryli, že žádné nemají.

Rozumný řekne málo slovy mnoho, nerozumný neřekne mnoha slovy nic.

Je těžké žít s lidmi, je totiž tak těžké mlčet. A zvláště pro toho, kdo rád mluví.

Snažím se být stručným a stávám se nesrozumitelným.

Moudrý upadá v nevědomost, hádá-li se s nevědomcem.

Ženy spolu hovoří tak, že jde vlastně o dva na sobě nezávislé monology.

Mluvit na veřejnosti neznamená mluvit neosobně.

Slova a iluze hynou, fakta zůstávají.

Řeč je milované nevlastní dítě myšlení.

Nikdy nebudeš mnohomluvný, říkáš-li přesně to, co chceš říct.

Bude-li ti líto, že jsi nepromluvil, bude ti stokrát líto, že jsi nemlčel.

Každému je dána řeč, jen některým duševní moudrost.

Většina lidí spotřebuje více energie na mluvení o problémech než na jejich řešení.

Slova prostě rozum znásilňují a všechno uvádějí ve zmatek a lidi svádějí k nespočetným a zbytečným sporům a myšlenkám.

Někdy musí člověk navždy umlknout, aby mu bylo popřáno sluchu.

Každý jazyk má svůj zvláštní způsob mlčení.

Vyřčené slovo již letí a nelze je přivolat zpět.

Řeč byla dána člověku, aby zakryl své myšlenky.

Není větší utrpení, než když se mi myšlenka nevyvede ve slovech!