Děti

Bijte své děti, jakmile zpozorujete, že se vám začínají podobat.

Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.

Je zajímavé, že ze zlobivých dětí se často stávají pořádní a vážení muži a ženy, jako z těch hodných.

S dětmi, s nimiž si rodiče nedělají starosti, často mívají starosti dějiny.

Jací jsme my, takové jsou naše děti.

Vychovávání není nic více než navykání.

Jedni mnoho svým dítkám povolují, všechno dítkám odpouštějí, měkce, rozpustile je vychovávají, práva rodičovského málo užívajíce; jiní zase práva tohoto nadužívají.

Žádný choulostivý dotaz dítěte není tak trapný, jako rozpaky rodičů nad odpovědí.

Děti nejsou šťastné, nemají-li co ignorovat. Proto byli stvořeni rodiče.

Dítě není od přírody ani hloupé ani unuděné. Hloupne a nudí se teprve jalovými řečmi, které slýchá od dospělých.

Když už bijete děti, bijte je jen tak, protože každý jiný důvod je hloupější.

Je přirozené, když syn občas nenávidí otce, matku také a někdy všechny lidi na světě.

V dětech se odráží síla rodičů.